Bezpečnost dat na Facebooku: kauza Cambridge Analytica

Akcie Facebooku strmě poklesly, miliony lidí v USA zrušily svůj účet a zakladatel firmy Mark Zuckerberg se musel zodpovídal před senátory USA o tom, jak chrání data uživatelů Facebooku. Co se stalo? V březnu 2018 vyplulo na povrch, že britská poradenská společnost Cambridge Analytica získala skrze facebookovou aplikaci přístup k datům 87 milionů uživatelů a tyto údaje využila pro cílení kampaně Donalda Trumpa.  

Je Cambridge Analytica opravdu všemocným zákulisním hráčem, který vyhrál Donaldu Trumpovi prezidentské volby? Je na čase opustit Facebook? Vyzkoušejte se studenty aktivitu, která vysvětluje, o co ve zdánlivě komplikované technologické kauze šlo a vede k zamyšlení, zda bychom nějak měli změnit naše chování na sociálních sítích.

AKTIVITA

CÍLE:

  1. Žáci se seznámí s informacemi o kauze Cambridge Analytica.  
  2. Žáci se zamyslí nad tím, kolik osobních dat Facebooku a dalším sociálním sítím svěřují. 
  3. Žáci si uvědomí, jak mohou být reklamy na sociálních sítích zacíleny na základě shromážděných osobních údajů o uživatelích. 

POSTUP:

1.  Oznámíme žákům, že pro ně máme připravený krátký osobnostní test, díky němuž se o sobě něco dozvědí. Rozdejte jim PRACOVNÍ LIST 1 s testem. Nechte jim 15 minut na jeho vyplnění a vyhodnocení. Poté následuje krátká diskuze, studenti mohou ostatní seznámit se svými výsledky, pokud však někdo nechce, nemusí. Krátce diskutujte o tom, jestli výsledek podle nich odpovídá realitě, jestli to opravdu dobře vystihuje jejich osobnost.

2. Seznamte studenty s následujícími informacemi:

Obdobný test v podobě facebookového kvízu stál na počátku kauzy Cambridge Analytica. Akademici z Univerzity v Cambridge začali uživatele rozdělovat do několika skupin na základě toho, co na Facebooku lajkují. Jeden z nich poté se soukromou společností Cambridge Analytica, která v tom viděla obchodní potenciál, vyvinul facebookovou aplikaci v podobě osobnostního kvízu.  Firma získala údaje nejen o  uživatelích, kteří kvíz vyplnili, ale také o jejich facebookových přátelích, neboť to tenkrát Facebook umožňoval. Kvíz před vyplněním zobrazil žádost o poskytnutí dat, drtivá většina ovšem možná rizika neznala a souhlasila. Firma tak nasbírala informace o zhruba 87 milionech uživatelů.

Díky tomu se pak postupně podařilo vytvořit systém, který umožnil přesné cílení politické reklamy na různé typy lidí. Kombinoval využití dat, která o sobě uvádíme, jako je věk, pohlaví, škola, dále pak informace o tom, co který typ lidí lajkuje a sdílí spolu s osobnostními charakteristikami z testu. Tyto služby firma nabídla a poskytla nejen kampani Donalda Trumpa, ale také politickým subjektům v dalších zemích, jako např britské kampani za vystoupení z EU.

3. Rozdejte žákům PRACOVNÍ LISTY 2 a PRACOVNÍ LIST 3.

Studenti se díky nim seznámí s informacemi o kauze Cambridge Analytica. Poté volně debatujeme nad otázkami jako:

Zajímáte se o to, jak je vaše soukromí na internetu chráněno?

Jaké používáte nástroje?

Proč je podle vás důležité si soukromí chránit?

Myslíte si, že internet a sociální sítě ovlivňují politické preference občanů? A vaše?

REFLEXE:

Reflexe navazuje na předchozí debatu. Mělo by v ní zaznít, že přestože je velmi sporné, do jaké míry společnost Cambridge Analytica byla skutečně schopná ovlivnit volby a do jaké míry se jednalo pouze o její nabubřelá marketingová prohlášení, je nepochybné, že sběr a využití osobních údajů je součástí obrovského byznysu, do kterého jsou zapojeny tisíce společností. 

Byť jsou aplikace jako Facebook zdánlivě zdarma, platíme za jejich využívání svými osobními údaji, které pak nakupují inzerenti pro obchodní či politické cíle. Není možná nutné přistupovat k radikálním krokům, je nicméně důležité toto mít na zřeteli a podniknout snadná opatření, která nás a naše soukromí lépe ochrání před zneužitím k jakýmkoli cílům.