Obchodníci s dezinformacemi

Během koronavirové krize začaly ve světě i u nás poplašné a matoucí informace publikovat také weby, které již v minulosti opakovaně uveřejňovaly obsah s hlavním účelem upoutat pozornost a vydělat na tom. Jejich provozovatelé nepatří nutně mezi propagandisty či ideology. Pohání je touha po zisku, který výrazně zvyšuje zobrazování reklamy na jejich webu. Čím více lidí na jejich web zavítá, tím více očí vidí reklamy a tím větší je zisk provozovatele webu.

Často se snaží tvářit jako weby zpravodajské, někdy se zaštiťují i pojmy jako „svoboda slova“ či „nezávislý portál“, jejich práce s informacemi však neodpovídá většině žurnalistických standardů a etických principů. Informace na takových webech nebývají zcela lživé, ale jsou upravené tak, aby vyvolaly rozhořčení, vztek, strach a senzaci. Je pro ně typické, že se věnují tématům, která zrovna budí pozornost a pohoršení čtenářů, jednou jsou to uprchlíci, jindy koronavirus, zkrátka cokoliv, co lidi naštve, vyděsí a přiměje kliknout. Od klasického bulváru se liší tím, že už je nezajímá život celebrit. Pořád však používají metody bulvárem prověřené – tedy velké křičící titulky, obrazové koláže, hovorový jazyk.

AKTIVITA

Anotace:

Žáci se v aktivitě zamýšlejí nad motivacemi vzniku dezinformací. Prostřednictvím analýzy vybraného článku se podle metody 5 klíčových otázek seznamují se způsoby, jak lze na tvorbě dezinformací vydělat.

 

 

Doporučený věk: 

14+

Cíle aktivity:

Žáci:

  • se naučí rozlišit motivace vedoucí k publikování dezinformací a stanou se vůči lživým informacím odolnější;
  • porozumí reklamnímu mechanismu, který umožňuje na dezinformacích vydělávat;
  • dovedou posoudit důvěryhodnost zdrojů na internetu pomocí metody 5 klíčových otázek.

Délka:

45 min.

Pomůcky:

  • PRACOVNÍ LIST pro každou skupinu žáků
  • MATERIÁL 1
  • MATERIÁL 2 (pokud se ho rozhodnete využívat)
  • LIST PRO VYUČUJÍCÍ 1
  • LIST PRO VYUČUJÍCÍ 2 (pokud se ho rozhodnete využívat)
  • čisté papíry pro každou skupinu
  • psací potřeby 

Postup:

  1. Na úvod žáky požádáme, aby sestavili seznam důvodů, proč někdo na internetu publikuje záměrně lživé či poplašné informace. Nápady zapisujeme na flipchart či na tabuli. Je pravděpodobné, že některý ze žáků uvede finanční motivaci. Pokud ne, zmíníme ji sami. Prozatím ji však dále nerozvádíme.
  2. Žáky rozdělíme do pěti skupin a do každé skupiny rozdáme PRACOVNÍ LIST s titulkem a perexem (úvodním odstavcem) článku z webu Arfa.cz a jednu sadu z 5 klíčových otázek z MATERIÁLU 1. Každá skupina tedy bude pracovat s jinými otázkami. Poté žáky vyzveme, aby ve skupinách odpověděli na dané otázky.

    Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že na otázky neexistuje jedna správná odpověď, u některých je odpověď jednoznačnější, u jiných musejí spíše odhadovat. Otázky mají žákům především pomoci přemýšlet nad sdělením z různých úhlů pohledu. Žáci můžou využívat internet, není však pro tuto práci nezbytný.

    Poznámka 2: Pokud žáci nedokážou na některou z otázek odpovědět, protože jim pracovní list neposkytuje dostatek informací, mohou se alespoň zamyslet nad tím, jak by postupovali, aby danou informaci zjistili. 

    Poznámka 3: Pokud některá ze skupinek dokončí analýzu dřív než ostatní, doporučujeme vyzvat její členy, aby se krátce zamysleli i nad zbývajícími klíčovými otázkami. Pro tento účel dejte skupince tabulku Všech pět (otázek) pohromadě.

    Poznámka 4: Návrh vypracované analýzy najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 1.
     
  3. Žáci pak prezentují své odpovědi zbytku třídy. Poté doporučujeme žákům rozdat MATERIÁL 2, aby si mohli přečíst celé znění článku. Plynule navážeme diskusí a reflexí aktivity.

Reflexe:

Se žáky se zamýšlíme nad analyzovaným článkem, především nad motivacemi jeho tvůrce a provozovatele webu a možným dopadem na čtenáře v době krize.

Během reflexe aktivity by si žáci měli uvědomit, že motivace pro šíření dezinformací, poplašných či jinak záměrně matoucích informací mohou být jednoduché – v tomto případě finanční zisk ze zobrazované reklamy. Informace, které za tímto účelem autor zveřejňuje, nemusí být zcela lživé. Naopak, využívá spíše polopravd, umně a záměrně překroutí skutečnost tak, aby sloužila jeho cílům. Tedy například v titulku uvádí šokující tvrzení o „obsazení“ a „válce“, čímž vyvolá dojem, že se něco děje „ve stínu“, a přitom se skutečná událost odehrála jinak. Autor záměrně používá takový titulek, aby ve čtenářích vyvolal pocit vzteku a rozhořčení, a přiměl je tak na odkaz kliknout. Je to mechanismus k upoutání pozornosti, tzv. click-bait, tedy nalákání čtenáře na titulek, který je šokující, ale zároveň zamlčuje důležité informace. V tomto kontextu se ale spíše jedná o další termín, tzv. rage-bait, tedy „vztekací návnada“. 

Poznámka: Click-baitovým titulkům se věnuje analýza Na TOTO musíte kliknout za každou cenu!

 

Žáky vedeme k úvaze o tom, zda by si tímto způsobem mohla dovolit pracovat s informacemi seriózní média. Mohou se také zamyslet nad tím, jak by titulek a perex mohly vypadat, pokud by záměrem autora a média bylo čtenáře o dané události objektivně informovat.

Poznámka: Další informace o problematice (obchodu s dezinformacemi, vztekací návnadě a provozovateli webu Arfa.cz Ondřeji Höppnerovi) najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2.

Zkušenosti z praxe:

Aktivitu jsem vyzkoušel se žáky dvou tříd prvního ročníku v hodině základů společenských věd. V úvodu jsem vždy celé třídy motivoval a snažil se vtáhnout do problematiky diskusí o pravdivosti zpráv v internetových i tištěných médiích, o způsobech a možnostech ověřování sdělovaných informací. Ptal jsem se žáků obecně na motivaci článků, které na různých doménách a webech předkládají čtenářům nepravdy nebo polopravdy, bavili jsme se i o aktuálních konspiračních teoriích v souvislosti s koronavirem. Žáci již při vstupní diskusi přesně odhadli, že hlavním cílem článků typu „Ve stínu koronaviru: USA přesouvá…“ budou peníze. Kromě finanční motivace žáci zmiňovali i další motivace, například snahu informovat cílovou skupinu o určitém riziku a nebezpečí a také zájem podobných webů získat si co největší počet pravidelných čtenářů. Pak si žáci sami sestavili skupiny a ty jsem vyzval, aby si zvolily vedoucího. Vedoucí si následně náhodně losovali klíčovou otázku pro svou skupinu.
S aktivitou se mně i žákům pracovalo velmi dobře a snadno. Celou vyučovací hodinu byla ve třídách pracovní atmosféra. Měl jsem příležitost slyšet celkem 10 prezentací, nezklamala mne ani jedna.

— Milan Vodička, Soukromá střední škola pro marketing a ekonomiku podnikání, Most