Moderní československé dějiny v interaktivních kvízech

Den, kdy vzniklo Československo (28. říjen 1918)

Stream.cz / Česká republika / 2010 / 4 min.

Už během první světové války začal T. G. Masaryk s několika politiky pracovat na vzniku nezávislého Československa. Masaryk odjel vyjednávat do zahraničí, kde mu pomohla smrt císaře Františka Josefa I. i přeběhy českých a slovenských vojáků na ruské frontě. Ke konci války bylo jasné, že Rakousko-Uhersko prohraje, a vznik samostatného státu se přiblížil. Když 28. října 1918 Vídeň oznámila ochotu přistoupit na příměří, lidé v Praze začali slavit. Prvním prezidentem nového státu se stal T. G. Masaryk.

Kvíz

Správné odpovědi 

Otevřít lekci

O zlém snu

Pavel Štingl / Česká republika / 2000 / 49 min. 

Malá Eva měla panenku Haničku a brávala ji s sebou k babičce na oslavy svátku chanuka. Psala se 40. léta a nad Evropou se stahovala těžká mračna. Eva tehdy ještě netušila, že v následujících letech ztratí nejenom Haničku, ale i oba rodiče. Dokumentární film Pavla Štingla zprostředkovává životní příběh Evy Erbenové, ženy, jejíž osud tragicky poznamenal holocaust a která v dětství prošla Terezínem i vyhlazovacím táborem Osvětim-Birkenau. Patří mezi jedny z mála, kteří přežili pochod smrti. Snímek je působivým svědectvím o křehkosti lidského života i štěstí, které může znenadání přerušit rasová nenávist ústící v genocidu.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

Nebe nad Evropou

Helena Třeštíková / Česká republika / 2003 / 56 min. 

Za druhé světové války statečně bojovali za svou zemi. Komunistický režim je za to poté nekompromisně potrestal. Gen. František Peřina, prof. Jan Wiener a gen. František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům. Po skončení války se do vlasti vrátili jako hrdinové. S nástupem komunistů k moci se ale z národních hrdinů stali na základě vykonstruovaných procesů a nesmyslných obvinění vlastizrádci. Muži, kteří s nasazením vlastních životů usilovali o svobodu celé Evropy, nakonec prožili léta v komunistickém kriminále.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely

Ján Novák / Česká republika / 2005 / 13 min. 

Platnost československých pasů zrušila vládnoucí garnitura v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou, do roku 1951 jich bylo téměř dvanáct tisíc. Komunistická strana vymýšlela nová opatření, jak jejich útěky zastavit. S „originálním“ nápadem přišel vyšetřovatel a velitel věznice v Uherském Hradišti Ludvík Hlavačka, známý tím, že tamní vězně mučil elektrickými šoky. Na jeho návrh začalo šestnáct tisíc pohraničníků amatérsky obhánět hranice elektrickými dráty a vysokonapěťovými transformátory, které se tak staly „oponou smrti“.„Opona smrti“ byla odstraněna až v roce 1965 po protestech ze zahraničí. Poslední na ní zemřel sotva sedmnáctiletý mladík. Její strůjce, podplukovník Hlavačka nebyl nikdy potrestán.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení

Přemysl Freiman / Česká Republika, Slovensko / 1950 / 12 min. 

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu v Československu. Ve snaze diskreditovat představitele římskokatolické církve se Státní bezpečnost rozhodla filmově zrekonstruovat záhadnou událost z vesnice Číhošť, kde se v místním kostele během kázání prý několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Z tohoto „zázraku“ byl obviněn farář Toufar, který údajně jednal na příkaz Vatikánu a měl hrát v tomto až amatérsky působícím krátkém filmu hlavní roli. Toufara po krutém mučení opravdu přivezli do Číhoště, kde ale ani nemohl vystoupit na kazatelnu, zhroutil se a omdlel. Na následky mučení pak zanedlouho zemřel. Jeho roli tak podle některých pramenů nakonec sehrál sám generální prokurátor Karel Čížek. Snímek plný lží a dobově podmíněné rétoriky byl kromě Číhoště promítán ve většině tehdejších kin a byl vyroben v té době rekordním počtu 375 kopií.

Kvíz

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

Filmový týdeník č. 35/1968

Archiv České televize / Česká republika, Slovensko /1968 / 17 min. 

V nočních hodinách z 20. na 21. srpna 1968 překročila hranice tehdejší Československé socialistické republiky vojska pěti „spřátelených“ států pod sovětským velením. Počet vojáků dosáhl první den 200 000 a brzy se zvýšil na půl milionu. Jen v Praze operovalo na pět stovek tanků. Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy, které si za prvních šest dní okupace vyžádaly na osmdesát obětí. Záběry z vypjaté atmosféry prvních dnů invaze jsou smutnou a zároveň velmi důležitou připomínkou tragických událostí, na které by se za žádných okolností nemělo zapomínat.

Kvíz

Správné odpovědi

Otevřít lekci

Ticho

Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min. 

Po smrti Jana Palacha v lednu 1969 složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu. Umírající mladík ležící na popáleninovém oddělení, matka tiše plačící nad jeho hrobem, statisíce lidí, kteří v němé bolesti pokládají květiny a věnce k jeho rakvi. „Ticho a lidé proudí ulicí,” zpívá Mikolášek ve své písni, „živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít.” Slovo „ticho” získalo nový význam v následujících dvaceti letech, kdy se o Palachovi mluvilo jen potichu a šeptem. 

Kvíz

Správné odpovědi

Otevřít lekci

Jak se dělá projekt Naše okupace

Československý rozhlas / Česká republika / 2015 / 3 min. 

Víte, jak probíhalo Pražské jaro a srpnová okupace v roce 1968 ve vaší obci? A co se dělo dál?

Podívejte se na krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie, které ukazují situaci v ulicích, jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS. To kontrastuje s anketou redaktory Slávy Volného, který v prvních dnech okupace vyrazil do pražských ulic, aby se ptal na názory lidí na okupaci.

Kvíz

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

Normalizační loutka

Radek Beran / Česká republika / 2013 / 42 min. 

Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i ona se stává šedou myší. Na dvou místech filmu má i divák možnost se zamyslet nad volbami hlavní postavy a rozhodnout o dalším pokračování příběhu. Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi ze života autorů, vznikl ve spolupráci společnosti Člověk v tísni a divadelního souboru Buchty a loutky. Loutkové pasáže jsou proloženy mnoha archivními záběry.

Kvíz

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

České děti

Karel Strachota / Česká republika / 2012 / 38 min. 

Rok před sametovou revolucí rozčeřil i tak neklidné vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí, které patřilo k nejvýraznějším protikomunistickým iniciativám pozdních 80. let a které významnou měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989. Dokumentární film Karla Strachoty, který vznikl v produkci neziskové organizace Člověk v tísni, se zaměřuje především na mladé lidi, kterým chce zprostředkovat temnou normalizační dobu, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a popisuje důsledky, které měl především pro svého iniciátora Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci

1989: Z deníku Ivany A.

Karel Strachota / Česká republika / 2014 / 42 min.

Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce...
Snímek Karla Strachoty je syntézou skutečných deníkových záznamů, sekvencí ze zpravodajských a publicistických pořadů, ukázek z dobového tisku, soukromých dokumentů a fotografií. Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená animacemi a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci 

Největší přání 1989

Jan Špáta / Česká republika / 1989 / 30 min. 

Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty nás při hledání odpovědí zavede mezi metalové nadšence, punkáče, fotbalové fanoušky, folkaře, trampy, maturanty či čerstvě odvedené brance, které čekají dva povinné roky na vojně. Z pestré škály nejrůznějších názorů vysvítá, jak důležité byly pro většinu z nich hodnoty, jako je láska a pravda. „Člověk nemůže říct pravdu, aniž by se bál, že mu to někdo omlátí o hlavu.“ I takto popisují ve filmu mladí lidé stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.

Kvíz 

Správné odpovědi

Otevřít lekci