Filmy pro veřejnost

The subject of the film is the authentic diary of 18-year old Ivana A., who uses the personable perspective of a high school student to reflect on a year of the existence of Communist Czechoslovakia.

Autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem reflektuje poslední rok existence komunistického Československa.

Na příběhu studenta Petra, který se vydal počátkem roku 1989 z komunistického Československa za svobodou do Francie, přibližuje snímek fenomén emigrace. A také pozvolný rozpad sovětského bloku včetně studentských demonstrací ústících v Sametovou revoluci. Kombinaci dopisů, archivních záběrů a dobových fotografií umocňuje animace a především výrazná hudební složka.

Rok před sametovou revolucí rozčeřil vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí

Média na nás chrlí denně nejrůznější sdělení. Kovy nechce být manipulován, a proto pátrá po tom, KDO je vytváří a KDO má kontrolu nad jejich šířením.

Ananas na pizzu nepatří. Fakt, nebo názor? Zpráva, nebo reklama? Youtuber Kovy prochází různá mediální sdělení a přemýšlí, CO jsou vlastně zač a CO je jejich obsahem.

Kovy pátrá po tom, KOMU jsou jednotlivá mediální sdělení určena, kdo je jejich hlavní cílovou skupinou. Přitom mu dochází, že je v zajetí své sociální bubliny, a přemýšlí, jak z ní uniknout.

ŠOK! Po zhlédnutí videí s youtuberem Kovym zůstanete připoutáni k obrazovce. Zavádějící titulky jako tento usilují o získání naší pozornosti. Kovy se ptá: A co reklamy? JAK se nás snaží zaujmout?

Informovat, pobavit, ovlivnit, získat peníze nebo moc… to, jsou nejčastější motivace, PROČ vznikají mediální sdělení. Někdy se jich spojuje více dohromady – například u předvolebních billboardů.

Je Země placatá? Pocházíme z mimozemšťanů? Škodí sex zdraví? Podle některých zpráv na internetu je toto všechno pravda. Hrdina spotu si nainstaloval aplikaci Naivátor a nechal se zlákat svody fake news.

Stačí pár kliků a je to. Na nový telefon sice nemá, ale proč si na něj nepůjčit, když je tak výhodně k mání?! Hrdina spotu bez váhání skáče na lep lákavé obchodní nabídce na internetu. 

Co je cennější – soukromí, nebo popularita? Aplikace Vykecávačka dilema vyřeší za vás a prozradí na vás úplně všechno!

Lucka s Matyášem se potýkají s dezinformacemi a fake news. Společně s novinářem Martinem Veselovským zjišťují, jak je možné čelit různým polopravdám a konspiračním teoriím.

Kovy vysvětluje, že cokoli zveřejníme na internetu, zanechá v kyberprostoru digitální stopu. Pokud je to něco velmi osobního, nebo dokonce intimního, může se to později obrátit proti nám.

Jak čelit promyšleným přesvědčovacím technikám reklamy? Kovy vysvětluje, jaké nástroje marketing a reklama používají, aby přilákaly naši pozornost.

Dokážou se Matyáš s Luckou vyznat v nepřeberném množství informací, které proudí z internetu, rádia nebo televize? Od Kovyho se dozvídají základní pravidla jak si ověřit různá mediální sdělení.

Na sociálních sítích se obklopujeme skupinami přátel s podobnými postoji, a tím se ocitáme v uzavřené názorové bublině. Co dělat, abychom v ní nebyli úplně uvězněni?

Loutkový film přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady.

Obrazová esej sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků přináší v minimalistické zkratce svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii. Připomíná, že „Vítězný únor“, tedy 25. únor 1948, byl vyvrcholením několikaletého procesu. Mnozí z aktérů tehdejšího zápasu o demokracii selhali, a slavit tak mohli komunisté, kteří měli jasný cíl a při jeho naplňování se nezdráhali využít jakékoliv prostředky.

„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,” napsala Milada Horáková v posledním dopise.

Je druhá polovina 70. let a charismatická trojice mladíků, vyhlášených svou nekonformitou a ostrým jazykem, spřádá plány na literární budoucnost na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Krátký střihový dokument vychází z autentických záběrů okupace Československa v roce 1968. V závěru připomíná anexi Krymu. Dokument poukazuje i na další případ, kdy Moskva použila tanky.

O tom, jaká reklama se mi na internetu zobrazí nebo mi přistane v emailu, rozhodují neviditelní špióni v  mém počítači, kterým se říká cookies. Seriálová epizoda radí, jak se těmto sběratelům citlivých údajů bránit. 

Mína, Filip a Kocour se ocitli v digitálním světě, kde počítače „mluví“ binárním kódem. Jde o soustavu jedniček a nul a stačí, aby Mína sáhla pro jedinou číslici a přemístila ji v  moři dat, které stojí za slovy či obrázkem na displeji, a vše je vzhůru nohama. 

Hesla chrání to nejcennější, co v prostoru internetu máme. Piráti se mohou dostat do našich emailových schránek a k dalším citlivým informacím a dokumentům. ředejít tomu můžeme zvolením silného hesla.

Cokoli vypustíme do prostoru - názor, hlášku nebo fotku - je prakticky nemožné vzít zpět. Dřív než něco zveřejníme na internetu, je to potřeba promyslet.

Na rozdíl od klasické šikany, oběť kyberšikany může být pod nenávistnou palbou 24 hodin denně. Vyřešit nepříjemnou situaci pomůže asertivita a především podpora dospělých, ať už doma či ve škole. 

Kocour a Filip mezi sebou soutěží, kdo na sociální sítí získá víc lajků. Jakou váhu jim ale ve skutečnosti přičítat, a opravdu každý, kdo něco lajkuje, tím touží vyjádřit, že se mu příspěvek líbí?

Na internetu je mnoho her, které je možné hrát online a zdarma. Past některých z  nich spočívá v  tzv. integrovaných nákupech, tedy nabídkách nákupu herních bonusů které ale odcházejí z  naší platební karty. 

Filip a Kocour při brouzdání internetem nalítli na důvěryhodně vypadající ‚fake news‘. Další díl seriálu radí, jak se v dnešní záplavě informací na webu orientovat a odlišit pravdu od fám a dezinformací.

Při surfování na internetu je snadné zapomenout se a nechat se vlákat na nejrůznější stránky, které se nám samy nabízejí. Zdaleka ne všechno na webu je ale vhodné pro dětské oči. 

Seriáloví sourozenci zakládají rodinný profil na sociální síti. Než se stačí rozkoukat, Kocour nasdílí veřejně své podařené selfíčko a na profilu se strhne lavina reakcí.

Tvořit na internetu je dnes ve skutečnosti velmi snadné. Režisérem může být každý, kdo má telefon nebo tablet. Obtížnější už je však své dílo z  internetu stáhnout, pokud nás třeba překvapí negativní reakce publika. 

Počítačové viry jsou nežádoucí programy, které nás mohou připravit o hesla, kontakty či zcela ovládnout náš osobní počítač. Právě za tímto účelem šíří počítačoví piráti viry ve formě lákavě nazvaných emailů či souborů ke stažení.

Hrdinové seriálu pokládají vyhledavačům všetečné dotazy. Ti „loví“ odpovědi na miliardách webových stránek pomocí tajného vzorce zvaného algoritmus. Ten pak odpovědi vhodně uspořádá a Kocoura, který tvrdí, že má nejdelší fousky na světě, usvědčí z omylu. 

Jak vůbec vznikl internet? Vědce nejdříve napadlo, že by bylo výhodné propojit počítače, aby mohly sdílet informace. Časem se funkce rozšířila i na elektronickou poštu a následovalo veřejné sdílení informací. 

Svodům virtuálního světa, který je nám k  dispozici 24 hodin denně, je občas těžké odolat. Závislost na online hrách je stejně vážná jako kterákoli jiná a v  momentě, kdy zjistíme, že hraní negativně zasahuje do našeho života, je na čase problém řešit.