Historická výročí

Každý měsíc vychází v Bulletinu Příběhů bezpráví historické výročí  s aktivitou, kterou můžete využít v hodině se svými žáky. Níže naleznete chronologicky seřazený přehled doposud publikovaných historických výročí.

První novoroční projev Václava Havla - 1. ledna 1990

"Naše země nevzkvétá."

První novoroční projev pronesl Václav Havel jako čerstvě zvolený prezident 1. ledna 1990. Po frázovitých a vzájemně zaměnitelných novoročních projevech Gustáva Husáka získala slova hlavy státu po mnoha letech opět smysl a vážnost. Projev, který byl pro většinu občanů zásadním potvrzením návratu demokracie a změny stylu správy země, přenášela tehdejší Československá televize.

Více informací

Rozdělení Československa a Den obnovy samostatného českého státu – 1. leden 1993

1. ledna roku 1993 se uzavřel dramatický příběh dělení Československa. Na mapě Evropy se objevily dva nové státy, Česká republika a Slovenská republika. Vztahy Čechů a Slováků procházely ve 20. století dramatickými proměnami, které často zanechávaly v příslušnících obou národů pocity křivdy. Dnes, třicet let po rozdělení, však máme zcela nekonfliktní a přátelské vztahy.

Více informací

Palachův týden - 15. leden 1989

Od 15. ledna 1989 probíhaly na pražském Václavském náměstí několikadenní nepokoje v souvislosti s dvacátým výročím úmrtí Jana Palacha. Proti demonstracím režim tvrdě zasáhl - během tzv. Palachova týdne bylo zatčeno na 1400 osob.

V aktivitě budou žáci analyzovat dobové záběry a diskutovat o paralelách mezi Palachovým týdnem a listopadem 1989.

Více informací

Ticho - píseň pro Jana Palacha - 19. leden 1969

Dne 19. ledna 1969 zemřel na následky popálenin student Jan Palach. Jeho pohřeb se stal na dlouhá léta jedním z posledních projevů odporu proti sovětské okupaci. Tehdejší atmosféru popisuje píseň Bohdana Mikoláška Ticho společně se stejnojmenným dokumentem.

Žáci v aktivitě pracují s textem písně, sdílejí své dojmy z krátkého filmu a také si zkusí napsat krátký vzkaz pro Jana Palacha a Jana Zajíce.

Více informací

Komunisté přebírají moc ve státě - 25. únor 1948

Právě se vracím z Hradu od pana presidenta. (...) Mohu vám sdělit, že pan president všechny mé návrhy, tak jak byly podány, přijal.

 

Žáci se v aktivitě seznámí se známým projevem Klementa Gottwalda proneseným v Praze 25. února 1948, vytváří pamětní desky a píší esej o důsledcích této dějinné události pro Československo.

Více informací

Zveřejnění Charty a Anticharty - leden 1977

Charta 77 byla významná občanská iniciativa, která vznikla v prosinci 1976 jako volné sdružení signatářů zakládajícího prohlášení. Název odkazuje na datum 1.1 1977, kdy Charta spatřila světlo světa. Chartisté vyzývali komunistickou moc, aby dodržovala mezinárodní závazky v oblasti lidských a občanských práv a zahájila dialog k nápravě neutěšené společenské situace. Dne 7. ledna byla charta zveřejněna v několika západních listech. 28. ledna vyvrcholila komunistická kampaň, jejíž součástí byla rozsáhlá podpisová akce v jejímž rámci umělci a další známé osobnosti vyjadřovali loajalitu s komunistickým režimem. Jednalo se prohlášení uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, kterému se hovorově říkalo Anticharta.

Více informací

Odhalení protistátního spiknutí - Rudé Právo o Rudolfu Slánském - 25. únor 1951

Dne 25. února 1951 pražský rozhlas informoval o odhalení „protistátního spiknutí“. V následném procesu s protistátním spikleneckým centrem bylo 11 komunistických funkcionářů, mezi nimi např. Rudolf Slánský, odsouzeno k trestu smrti.

 

Žáci v aktivitě pracují s dobovými články v tisku a analyzují, nakolik odlišně informovalo Rudé právo o Rudolfu Slánském s odstupem pouhých šestnácti měsíců.

Více informací

Fultonský projev - 5. březen 1946

5. března 1946 pronesl v té době již bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill projev na univerzitě v americkém Fultonu, ve kterém mluvil i o železné oponě. Připomeňte si s žáky tento projev a to, co vlastně byla železná opona. Aktivita je vhodná i do výuky anglického jazyka.

Více informací

Tajemná smrt Jana Masaryka - 10. březen 1948

Dne 10. března 1948 bylo pod okny bytu na nádvoří Černínského paláce nalezeno tělo čs. ministra zahraničí Jana Masaryka. Jeho smrt jako by symbolicky označila konec demokracie v Československu.

Žáci v aktivitě analyzují fotografie i dobový článek, postupně objevují detaily tragické události a sami pak formulují další otázky vedoucí k historickému poznání.

Více informací

Nacistická okupace Čech, Moravy a Slezska - 15. březen 1939

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. O den později, 15. března, byl nacisty okupován zbytek Čech, Moravy a Slezska, který byl následně prohlášen za Protektorát Čechy a Morava.

V aktivitě žáci pracují s dobovou fotografií příjezdu okupantů i se vzpomínkami lidí, které na fotografii uvidí. 

Více informací

Vznik Severoatlantické aliance - 4. duben 1949

4. dubna 1949 byla dvanácti státy podepsána tzv. Washingtonská či Severoatlantická smlouva, čímž fakticky vznikla Severoatlantická aliance - NATO.

 

V aktivitě žáci vytvářejí poutavou infografiku a analyzují texty ze současných médií. 

Více informací

Černobylská havárie - 26. duben 1986

Na 26. dubna 1986 byl naplánovaný test 4. reaktoru černobylské jaderné elektrárny. V jeho průběhu se ale reaktor začal přehřívat a kombinací špatné konstrukce a nedostatečně proškolené obsluhy došlo k obrovskému výbuchu - radioaktivita při něm byla 400x vyšší než při shození bomby v Hirošimě. Na uklízení následků bylo postupně povoláno až 600 000 sovětských armádních záloh a z nich 2500 mužů se nedožilo 40. narozenin. Přímo na následky výbuchu zemřelo oficiálně 31 lidí, nicméně na důsledky ozáření to jsou desítky až stovky tisíc lidí.

Více informací

Vzpomínání na Pionýr - 24. duben 1949

Dne 24. dubna 1949 oficiálně vznikla Pionýrská organizace Československého svazu mládeže. Ta měla do budoucna sloužit k ideologickému působení na mládež už od útlého věku.

 

Žáci v aktivitě provedou dotazníkové šetření v rámci své vlastní rodiny a budou interpretovat, jak - a proč právě tak - jejich příbuzní na Pionýra vzpomínají.

Více informací

Vznik Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) – 27. duben 1978

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných byl založen 27. dubna roku 1978 skupinou signatářů Charty 77. Jeho cílem byla pomoc nespravedlivě stíhaným občanům se zajišťováním právního zastoupení a zprostředkováním finanční i jiné pomoci. Jednali s úřady a žádali je o nápravu. Případy se díky VONS dostávaly též do zahraničí a prostřednictvím rozhlasových stanic Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC opět zpátky do Československa k uším veřejnosti. Členové výboru byli za svou činnost režimem často stíháni. Nejznámější je soudní proces s šesti členy v roce 1979.

(Zdroj: www.modernidejiny.cz)

Více informací

Květnové povstání - 1. květen 1945

Dne 1. května 1945 propuklo v Přerově povstání, které se brzy rozšířilo do dalších měst a přispělo k osvobození území Čech a Moravy od nacistické okupace. Dle odhadů se do něj v zemi zapojilo přes 130 000 osob, dalších 100 000 potom přímo v Praze.

 

Žáci se aktivně zamýšlí nad pocity a činy obyvatel protektorátu v posledních dnech války. Také si přečtou a interpretují vzpomínky přímého účastníka povstání, psané s odstupem několika let.

Více informací

Vysílání Svobodné Evropy - hlas naděje 1951

1. května 1951 začalo poprvé vysílat Rádio Svobodná Evropa z bavorského Mnichova. Rozhlasová stanice, financovaná americkou vládou, přinášela obyvatelům komunistických států za železnou oponou nezkreslené informace o politické, kulturní, hospodářské či sociální situaci u nich doma i ve světě.

Více informací

Schumanova deklarace - 9. květen 1950

9. května 1950 pronesl francouzský ministr zahraničí Robert Schuman projev, ve kterém zaznělo: „Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem.“ Seznamte žáky s tímto zásadním plánem, který stál na počátku Evropské unie.

Více informací

Měnová reforma - 1. červen 1953

 1. června 1953 vstoupila v Československu v platnost měnová reforma, kterou komunistický režim delší dobu tajně připravoval a která měla za úkol vyřešit obrovskou vnitřní zadluženost československé ekonomiky. Tato akce neměla v naší historii obdoby. Směnný poměr nové a staré koruny byl stanoven v rozmezí od 5:1 až do 50:1 (čím vyšší byla suma, tím nevýhodnější byl poměr). Jednotlivé kroky aktivity seznamují žáky s důvody, cíli, provedením i dopady reformy na československé obyvatelstvo.

Více informací

Vyznamenání pro Heliodora Píku - 21. červen 1949

Dne 21. června 1949 byl po vykonstruovaném procesu popraven generál Heliodor Píka - legionář, za 2. sv. války velitel čs. vojenské mise v Moskvě a nositel mnoha, i sovětských, vyznamenání. Stal se tak jednou z prvních obětí z řad čs. armády.

 

V aktivitě si žáci zkusí vypracovat návrh na státní vyznamenání pro Heliodora Píku, analyzují jeho dopis na rozloučenou a dohledávají pamětní místa s ním spojená – třeba máte některé takřka za rohem.

Více informací

Ležáky - rekonstrukce události - 24.červen 1942

24. června 1942  byla obec Ležáky vypálena a její obyvatelé zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka parašutistické skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Více informací

Justiční vražda - poprava Milady Horákové - 27. červen 1950

JUDr. Milada Horáková byla ve vykonstruovaném politickém procesu s tzv. vedením záškodnického spiknutí proti republice odsouzena k trestu smrti, který byl 27. června 1950 vykonán. 

Z vězení psala svým blízkým dopisy, které byly její rodině předány až po roce 1990. Právě s nimi budou žáci pracovat v této aktivitě. 

Více informací

Několik vět - 29. červen 1989

Ve čtvrtek 29. června 1989 večer byl z rádia Svobodná Evropa odvysílán text petice Několik vět spolu se seznamem jejích prvních signatářů. Komunistický režim zareagoval téměř okamžitě a iniciátory petice se pokusil hned následující den v Rudém právu zdiskreditovat, čímž paradoxně zvýšil jejich popularitu a se svými podpisy se přidávali další a další lidé. I přes početné represe Státní bezpečnosti – domovní prohlídky, výslechy, trestní stíhání a vyhrožování – čítal o dva měsíce později seznam podepsaných přes 21 000 občanů.

Více informací

Československé legie a bitva u Zborova - 2. červenec 1917

bitvě u Zborova 2. července 1917 poprvé významně zasáhly čs. legie na východní frontě. Právě boje čs. legií na straně Dohody byly jedním z argumentů pro vznik samostatného Československa.

 

Žáci si v aktivitě vyzkouší scény z legionářského života sehrát jako divadelní scénku, analyzují vzpomínky legionářů i historické texty.

Více informací

Mnichovské trauma - září 1938

Dohoda nacistického Německa, fašistické Itálie a dvou demokracií, Anglie a Francie, podepsaná v Mnichově 29. září 1938 byla výsledkem dlouhodobého tlaku Hitlerova režimu vůči Československu a znamenala ve svých důsledcích počátek zániku první republiky. Její podpis zástupci čtyř evropských velmocí a následné přijetí československými politiky zdánlivě oddálil, ale ve skutečnosti spíše přiblížil začátek II. světové války.

Více informací

Vznik Československa a jeho první zákon - 28. říjen 1918

"Samostatný stát československý vstoupil v život: aby zachována byla souvislost dosavadního řádu právního se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému životu, Národní výbor jménem československého národa, jako vykonavatel státní svrchnovanosti, nařizuje..." 

Analyzujte se svými žáky první zákon Československé republiky z 28. října 1918, podívejte se, jak vypadá jeho originál, a diskutujte o významu tohoto státního svátku pro dnešní generaci.

Více informací

Uzavření českých vysokých škol v roce 1939 - 17. listopad 1939

Řetězec protestů za protektorátu a studentských nepokojů vedl 17. listopadu 1939 k uzavření českých vysokých škol a hromadnému zatýkání studentů. Na památku této události se 17. listopad stal mezinárodním dnem studentstva. 

 

V aktivitě žáci seznámí se vzpomínkami očitých svědků těchto událostí a naučí se tak pracovat s novým historickým pramenem - výpovědí pamětníka.

Více informací

Studenti proti režimu - 17. listopad 1989

Pokojná demonstrace studentů 17. listopadu 1989, její průběh a násilné rozehnání bezpečnostními silami stojí na počátku řetězce událostí vedoucích nakonec k pádu komunistického režimu v Československu.

Pomocí pracovních listů můžete se svými žáky analyzovat tři dobové dokumenty a zaměřit se mimo jiné na to, v čem se liší výpověď přímého účastníka listopadových událostí a oficiální zpráva z tisku. Vyzvěte je také, ať se zeptají doma, jak na listopadové události vzpomínají jejich rodiče či prarodiče.

Více informací

Konec komunistického impéria - rozpad SSSR - 8. prosinec 1991

Uzavření tzv. bělovežské dohody 8. prosince 1991 předznamenalo konec sovětského impéria. Sovětský svaz formálně zanikl jen o pár dní později – 26. prosince 1991.

 

V aktivitě se žáci seznámí s texty reflektujícími rozpad Sovětského svazu a s pomocí znalostí v nich získaných se pokusí odpovědět na otázky v pracovním listu. Interpretují také dobovou karikaturu a pracují se slepou mapou SSSR.

Více informací

Osudová smlouva z Moskvy - 12. prosinec 1943

Dne 12. prosince 1943 byla v Moskvě podepsána smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Československem. Československo mělo hrát úlohu „mostu mezi Západem a Východem“, namísto toho se začlenilo do sovětské sféry vlivu.

 

Žáci v aktivitě analyzují originální text smlouvy a diskutují o něm. Formou oxfordské debaty také hledají důvodu pro či proti podpisu smlouvy.

Více informací

Seskok Anthropoidu - 29. prosinec 1941

V noci z 28. na 29. prosince 1941 byly nad územím tehdejšího protektorátu vysazeny tři paravýsadky - Anthropoid, Silver A a Silver B. Výsadek Anthropoid tvořili Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jejich úkolem bylo provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

 

V aktivitě budou žáci uvažovat o motivaci odbojářů k takovému činu i o významu atentátu pro československé dějiny a seznámí se s dobovými dokumenty.

Více informací