Moderní československé dějiny

Státně-stranická komunistická ideologie byla před rokem 1989 všudypřítomná.

Autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem reflektuje poslední rok existence komunistického Československa.

Na příběhu studenta Petra, který se vydal počátkem roku 1989 z komunistického Československa za svobodou do Francie, přibližuje snímek fenomén emigrace. A také pozvolný rozpad sovětského bloku včetně studentských demonstrací ústících v Sametovou revoluci. Kombinaci dopisů, archivních záběrů a dobových fotografií umocňuje animace a především výrazná hudební složka.

Svátek práce v českých dějinách a zvláště v období komunistického režimu

O masmédiích, z nichž k občanům promlouval komunistický aparát – a mluvil pořád jen o sobě

O jednom z nejdůležitějších nástrojů „výchovy lidu“

O centrálně řízené československé kinematografii a podílu KSČ na jejím úpadku

Nevábná historie „socialistického realismu“

Po Vítězném únoru 1948 začal komunistický aparát řídit kulturní politiku podle sovětského vzoru.

Od dětství pod kontrolou – vzdělávání ke stranickému obrazu

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu.

Vzácné filmové archivní záběry a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na dramatické události lidské i profesní dráhy H. Píky.

Rok před sametovou revolucí rozčeřil vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí

Po vypuknutí druhé světové války byl Joseph se svým otcem deportován z rodného Polska do pracovního tábora na Sibiř. Po válce odjel do USA a své milované housle později daroval Brianně z newyorském Bronxu.

Na ten den pamětníci z Československa nikdy nezapomenou. Někteří z nich s pláčem opouštěli pohraničí, které chtěli bránit za každou cenu. O osudu mladičké republiky rozhodli v noci z 29. na 30. září představitelé cizích mocností: Německa, Francie, Británie a Itálie. Mnichovská dohoda, která postoupila Sudety Německu, však neodvrátila hrůzy nadcházející války.

Ještě v průběhu první světové války začala pětice českých a slovenských politiků v čele s univerzitním profesorem T. G. Masarykem pracovat na přípravě nezávislého Československa. Masaryk odjel vyjednávat do zahraničí, přičemž mu pomohly především dvě události – smrt rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a skutečnost, že čeští a slovenští vojáci začali následně na ruské frontě přebíhat na druhou stranu.

V listopadu 1968 vyhlásili vysokoškolští studenti na protest proti posrpnovému vývoji třídenní okupační stávku

Když se lidstvo s rozšiřujícím se poznáním o původu člověka začalo zříkat boha, přišli vědci s novým termínem: eugenika

Dobový Československý týdeník zachycuje první momenty okupace Československa v srpnu 1968.

Politická satira představovala v Československu v roce 1985 „poškozování zájmu republiky a její podvracení”

Heda Blochová se narodila v židovské rodině a během 2. světové války prošla několika koncentračními tábory

Třídílné drama vypráví o alarmujícím činu Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa.

Od smrti Jana Palacha uběhl měsíc. Poblíž Václavského náměstí se upaluje další mladý student Jan Zajíc.

Je konec léta 1969 a konečně se rozbíhá soudní proces. D. Burešová do něj vstupuje s nevelkými nadějemi na vítězství

Snímek je fiktivní rekonstrukcí pozadí tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se v roce 1949 v Číhošti při mši na oltáři pohnul křížek

Ponořte se se svými žáky do listopadových událostí roku 1989 a sestavte příběh vaší sametové revoluce

Snímek se věnuje životu Jana Masaryka, syna „prezidenta osvoboditele“, diplomata a politika, a to od jeho dětství až po tragickou a dosud neobjasněnou smrt. Vznikl sestřihem dvoudílného dokumentu P. Kosatíka, M. Koláře a J. Brabce Jan Masaryk: Život a Jan Masaryk: Smrt. Zaměřuje se především na poválečné období, kdy započal komunistický převrat, završený 25. únorem 1948.

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu

Skoro třicet let bojoval rolník Jan Sedláček za to, aby mohl soukromě hospodařit. Komunistický režim nakonec vyvlastnil i jeho pozemky a donutil ho vstoupit do JZD. Odvážný rolník v dokumentu vzpomíná na dobu, ve které mimo jiné šířil i náboženskou literaturu a Chartu 77.

Film představuje nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse. Dobové záběry zachycují počátek jeho politické kariéry.

Za druhé světové války statečně bojovali za svou zemi. Komunistický režim je za to poté nekompromisně potrestal

'Jaké je tvoje největší přání?' ptala se režisérka filmu ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově.

„Člověk nemůže říct pravdu, aniž by se bál, že mu to někdo omlátí o hlavu.“ I takto popisují v půlhodinovém sestřihu dokumentárního filmu Jana Špáty mladí lidé stav společnosti v socialistickém Československu v roce 1989. Při hledání odpovědí na otázky, jaké měli mladí lidé v té době největší přání a co jim nejvíce vadilo, se vydáme mezi metalové nadšence, punkáče, trampy, maturanty či čerstvě odvedené brance, které čekají dva povinné roky na vojně.

Františku Wiendlovi se v životě nesplnil jeden sen - aby byla zakázána komunistická strana. Právě totalitní režim se mu na počátku 50. let 20. století „odvděčil“ za dlouholetou protifašistickou činnost osmnáctiletým trestem vězení. V klatovském monstrprocesu byl spolu s dalšími odbojáři odsouzen za poválečné převádění lidí přes hranice.

Odhaduje se, že v době komunismu spolupracovalo s StB až dvě stě tisíc lidí. Jaké byly nejčastější motivy kolaborace?

Loutkový film přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady.

Válka jí změnila život. Najednou nesměla chodit do školy, jezdit v tramvaji v prvním voze, musela nosit Davidovu hvězdu

Na území Čech, Moravy a Slezska žilo na počátku druhé světové války na šest a půl tisíce Romů, v roce 1945 už jen několik set

Film Občan Havel nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla.

Byli hrdinové. Roku 1950 měli v Londýně obhajovat mistrovský titul v ledním hokeji. Místo toho bylo ale celé mužstvo zatčeno

Obrazová esej sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků přináší v minimalistické zkratce svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii. Připomíná, že „Vítězný únor“, tedy 25. únor 1948, byl vyvrcholením několikaletého procesu. Mnozí z aktérů tehdejšího zápasu o demokracii selhali, a slavit tak mohli komunisté, kteří měli jasný cíl a při jeho naplňování se nezdráhali využít jakékoliv prostředky.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 definitivně končí pražské jaro. Tři sta tisíc vojáků „spřátelených zemí“ překročilo hranice Československa

Platnost československých pasů zrušila vládnoucí garnitura v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou. Do roku 1951 jich bylo téměř dvanáct tisíc. Komunistická strana Československa tak byla nucena vymýšlet další opatření, jak jejich útěky zastavit.

Československá železná opona za sebou zanechala za dobu své 41leté existence téměř pět stovek obětí z řad civilistů.

„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,” napsala Milada Horáková v posledním dopise.

Film představuje šest pamětnic holocaustu, které spojuje láska k hudbě, rodině, vlasti a národu, ale především také celoživotní odvaha

Dětství v komunistickém Československu v 70. a 80. létech. Pamětníci vzpomínají na vytahané béžové punčocháče, na stavebnici Merkur

Film je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny.

Na konci 40. let se režim rozhodl hledat zrádce ve vlastních řadách. Tak se zrodila tajná akce StB – pojmenovaná podle vysavače – Lux.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila komunistická Státní bezpečnost první plánovanou etapu tzv. Akce K.

Jádrem dokumentu jsou události mezi 17. listopadem a koncem roku 1989 z pohledu hlavních aktérů sametové revoluce

Život filosofa, pedagoga, politika a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Vyjadřovat svobodně pocity a životní postoje hudbou – to byl původně jediný cíl skupiny The Plastic People of the Universe

Po smrti Jana Palacha v lednu 1969 složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu

Je druhá polovina 70. let a charismatická trojice mladíků, vyhlášených svou nekonformitou a ostrým jazykem, spřádá plány na literární budoucnost na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Dokument připomínající náladu srpnové okupace poukazuje i na další případ, kdy Moskva použila tanky.

Komunistická vláda se v Československu snažila vymýtit jakýkoli odpor i jeho budoucí zárodky. Od roku 1950 proto mimo jiné začaly vznikat vojenské útvary PTP, tedy Pomocné technické prapory.

Po desetiletích nesvobody zamířit s vlastními klíči na Pražský hrad – takový byl úděl prezidenta Václava Havla

Portrét bývalé sportovní šampionky, která se v období pražského jara neváhala zapojit do obrodného hnutí a později za to zaplatila krutou daň.

Televizní adaptace divadelní aktovky Václava Havla

Po skončení války byli ze severočeského Žatce vyhnáni čeští Němci včetně starousedlíků a členů smíšených rodin.

V obci Květušín nedaleko Českého Krumlova vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: škola pro děti z romských rodin.

Během let 1949–1950 byla odstraněna polovina důstojnického sboru Československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno.

Ze společnosti, která dovolí, aby se ubližovalo ženám, se vytratila slušnost, je přesvědčena dokumentaristka Olga Sommerová

V 50. letech bylo násilně vystěhováno, často stovky kilometrů daleko od rodného domu, na pět tisíc sedláckých rodin

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Uvězněno bylo přes 10 000 řeholníků

Dokument Milana Maryšky a Jiřího Stránského je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa

Akce Asanace měla na přelomu 70. a 80. let minulého století jediný cíl: vyhnat z tehdejšího Československa lidi nepohodlné režimu, zejména pak signatáře dokumentu Charta 77. Jednou z těch, kdo byli donuceni odejít, byla i Zina Freundová, aktivní disidentka a bývalá studentka filozofické fakulty.