Mediální vzdělávání

Na Instagramu vzniká obrovské množství falešných profilů a internetoví roboti vyrábí nové followery pro ty, kteří si chtějí připadat úspěšnější. Reportér Nicolas odhaluje, jak byznys s falešnými účty funguje.

Moderátor BBC Richard Bacon jde po stopách kyberšikany, a zjišťuje, že motivací tzv. „trollů“ je často pouze bezohledná zábava

Barmský aktivista vystupující jako Joshua tvoří spolu s dalšími novináři skupinu Democratic Voice of Burma

Krátký snímek z roku 1950 o tzv. Číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu.

Ve vtipném spotu skenují prarodiče vlastní děti a vnoučata, kteří právě přišli na večeři, jako při letištní kontrole s cílem zabavit jim mobily.

Film analyzuje podobu informační války a vliv dezinformací v České republice. Kdo stojí za nepravdivými zprávami, které se šíří na sociálních sítích a konspiračních webech?

Působištěm Badiucaa, jak si umělec z Číny říká, jsou sociální sítě a ulice Austrálie, kam kvůli komunistickému režimu uprchl. Jeho politické kresby, kritické k čínské vládě, se díky jeho fanouškům šíří po celém světě.

„Pošli mi nějakou fotečku ve spodním prádle.“ Dívky po vyzvání intimní snímky zaslaly. Příjemce je jimi pak začal vydírat.

Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti.

Gabrielovi se nelíbí chování FIFA v jeho komunitě. Chce zabránit zbourání domů a ovlivnit, jak mistrovství zasáhne místo, kde bydlí

Patnáctiletou Annegiene baví fotit a snímky upravovat v mobilní aplikaci. Její instagramový účet sleduje více než 900 tisíc lidí. Jak ji to ovlivňuje?

Cestu od hráčské vášně až k těžké závislosti vypráví skvostný animovaný dokument. Tři příběhy vyprávěné ústy hrdinů ze světa videoher.

Věděli manažeři provozující nejmocnější sociální síť světa o tom, že její platformu využívají podvodníci k ovlivnění americké prezidentské kampaně?

Média na nás chrlí denně nejrůznější sdělení. Kovy nechce být manipulován, a proto pátrá po tom, KDO je vytváří a KDO má kontrolu nad jejich šířením.

Ananas na pizzu nepatří. Fakt, nebo názor? Zpráva, nebo reklama? Youtuber Kovy prochází různá mediální sdělení a přemýšlí, CO jsou vlastně zač a CO je jejich obsahem.

Kovy pátrá po tom, KOMU jsou jednotlivá mediální sdělení určena, kdo je jejich hlavní cílovou skupinou. Přitom mu dochází, že je v zajetí své sociální bubliny, a přemýšlí, jak z ní uniknout.

ŠOK! Po zhlédnutí videí s youtuberem Kovym zůstanete připoutáni k obrazovce. Zavádějící titulky jako tento usilují o získání naší pozornosti. Kovy se ptá: A co reklamy? JAK se nás snaží zaujmout?

Informovat, pobavit, ovlivnit, získat peníze nebo moc… to, jsou nejčastější motivace, PROČ vznikají mediální sdělení. Někdy se jich spojuje více dohromady – například u předvolebních billboardů.

Ukázka z pečlivě inscenovaného snímku s kýčovitě vlasteneckou atmosférou nabízí ruskou interpretaci průběhu událostí, které vedly k anexi Krymu.

Tisíce mladých lidí po celém světě podléhají propagandě džihádistů, se kterou se setkávají nejčastěji na internetu. Dokument přibližuje strategii tzv. Islámského státu.

Austyn chce prorazit na sociálních sítích. Jeho fanouškovskou základnu tvoří hlavně dívky na prahu puberty. Chlapci jako Austyn jsou pro mnohé z nich virtuální verzí toho, čeho se jim v reálném světě nedostává: přátel, rodiny, spřízněné duše.

Dokument přibližuje důmyslné metody, jakými Rusko prosazuje své mocenské cíle v pobaltských republikách. Podobně postupuje i v dalších zemích.

Je Země placatá? Pocházíme z mimozemšťanů? Škodí sex zdraví? Podle některých zpráv na internetu je toto všechno pravda. Hrdina spotu si nainstaloval aplikaci Naivátor a nechal se zlákat svody fake news.

Stačí pár kliků a je to. Na nový telefon sice nemá, ale proč si na něj nepůjčit, když je tak výhodně k mání?! Hrdina spotu bez váhání skáče na lep lákavé obchodní nabídce na internetu. 

Co je cennější – soukromí, nebo popularita? Aplikace Vykecávačka dilema vyřeší za vás a prozradí na vás úplně všechno!

Český vrcholný politik se chystá za zavřenými dveřmi učinit zásadní oznámení. Jak se novináři na tuto událost připravují a jaký výsledný mediální produkt z ní vzejde?

Film představuje nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse. Dobové záběry zachycují počátek jeho politické kariéry.

Vegetariánka odmítne omylem přinesený steak a sklidí za to vulgární nadávky. Na veřejnosti je to nepřípustné, na internetu je to ale naopak.

V poslední době se zejména na sociálních sítích objevuje mnoho lží, polopravd a konspiračních teorií. Nový dokumentární film Nic než lži připomíná existenci smyšlených zpráv  již od druhé světové války.

Zineb El Rhazoui, marocká aktivistka a novinářka, se netají svými kritickými názory na islám a náboženství obecně. Za svobodou vyjadřování odešla do Francie, kde se stala redaktorkou satirického časopisu Charlie Hebdo.

Pláž Carcavelos, mnoho lidí se sluní a koupe. Zmatek. To jsou jediné jasné údaje, které se týkají onoho zločinu. Stal se ale vůbec?

Co si myslí jedenáct mladých slečen z různých společenských vrstev o médiích a o způsobu, jakým ovlivňují jejich život?

Snaží se internetoví giganti maximalizovat své zisky podprahovým ovlivňováním našich rozhodnutí a získáváním si naší pozornosti na co možná nejdelší dobu? Jak je přimět k odpovědnosti a technologie vrátit do stavu, kdy v první řadě slouží svým uživatelům?

V roce 1994 bylo ve Rwandě zavražděno 800 tisíc Tutsiů, příslušníků zdejší etnické menšiny. Nástrojem genocidy se stal rozhlas

Posměšky a fyzické násilí, které zažívala ve škole, přivedly třináctiletou Rosalii až k myšlenkám na sebevraždu. Když se situace mezi spolužáky částečně uklidnila, šikana se přesunula na sociální sítě. I její vlastní pokoj tak pro ni přestal být bezpečným útočištěm – pokaždé, když se podívá na svůj mobil, má obavy, kdo jí píše.

Mladá kurdská reportérka založila rádiovou stanici v sutinách svého rodného syrského města. Rádio Kobání se stalo nejen zdrojem informací, ale i energie a pocitu stability v obdobích války i klidu.

Novinář Ondřej Soukup se věnuje Rusku a zemím bývalého SSSR. Jak velký zájem má Rusko na ovlivňování veřejného mínění v ČR?

Reportáž o podobách propagandy v rusko-ukrajinském konfliktu. Ruská vláda investuje do propagandy stamiliony dolarů.

5Angels je hudební skupina složená z pěti náctiletých dívek. Plní si svůj sen nebo se stávají pouhým produktem showbyznysu?

V roce 2005 zahájila svou činnost TV stanice Russia Today. Jejím proklamovaným cílem bylo ukázat divákům na celém světě ruský pohled.

Krátký střihový dokument vychází z autentických záběrů okupace Československa v roce 1968. V závěru připomíná anexi Krymu. Dokument poukazuje i na další případ, kdy Moskva použila tanky.

O tom, jaká reklama se mi na internetu zobrazí nebo mi přistane v emailu, rozhodují neviditelní špióni v  mém počítači, kterým se říká cookies. Seriálová epizoda radí, jak se těmto sběratelům citlivých údajů bránit. 

Mína, Filip a Kocour se ocitli v digitálním světě, kde počítače „mluví“ binárním kódem. Jde o soustavu jedniček a nul a stačí, aby Mína sáhla pro jedinou číslici a přemístila ji v  moři dat, které stojí za slovy či obrázkem na displeji, a vše je vzhůru nohama. 

Hesla chrání to nejcennější, co v prostoru internetu máme. Piráti se mohou dostat do našich emailových schránek a k dalším citlivým informacím a dokumentům. ředejít tomu můžeme zvolením silného hesla.

Cokoli vypustíme do prostoru - názor, hlášku nebo fotku - je prakticky nemožné vzít zpět. Dřív než něco zveřejníme na internetu, je to potřeba promyslet.

Na rozdíl od klasické šikany, oběť kyberšikany může být pod nenávistnou palbou 24 hodin denně. Vyřešit nepříjemnou situaci pomůže asertivita a především podpora dospělých, ať už doma či ve škole. 

Kocour a Filip mezi sebou soutěží, kdo na sociální sítí získá víc lajků. Jakou váhu jim ale ve skutečnosti přičítat, a opravdu každý, kdo něco lajkuje, tím touží vyjádřit, že se mu příspěvek líbí?

Na internetu je mnoho her, které je možné hrát online a zdarma. Past některých z  nich spočívá v  tzv. integrovaných nákupech, tedy nabídkách nákupu herních bonusů které ale odcházejí z  naší platební karty. 

Filip a Kocour při brouzdání internetem nalítli na důvěryhodně vypadající ‚fake news‘. Další díl seriálu radí, jak se v dnešní záplavě informací na webu orientovat a odlišit pravdu od fám a dezinformací.

Při surfování na internetu je snadné zapomenout se a nechat se vlákat na nejrůznější stránky, které se nám samy nabízejí. Zdaleka ne všechno na webu je ale vhodné pro dětské oči. 

Seriáloví sourozenci zakládají rodinný profil na sociální síti. Než se stačí rozkoukat, Kocour nasdílí veřejně své podařené selfíčko a na profilu se strhne lavina reakcí.

Tvořit na internetu je dnes ve skutečnosti velmi snadné. Režisérem může být každý, kdo má telefon nebo tablet. Obtížnější už je však své dílo z  internetu stáhnout, pokud nás třeba překvapí negativní reakce publika. 

Počítačové viry jsou nežádoucí programy, které nás mohou připravit o hesla, kontakty či zcela ovládnout náš osobní počítač. Právě za tímto účelem šíří počítačoví piráti viry ve formě lákavě nazvaných emailů či souborů ke stažení.

Hrdinové seriálu pokládají vyhledavačům všetečné dotazy. Ti „loví“ odpovědi na miliardách webových stránek pomocí tajného vzorce zvaného algoritmus. Ten pak odpovědi vhodně uspořádá a Kocoura, který tvrdí, že má nejdelší fousky na světě, usvědčí z omylu. 

Jak vůbec vznikl internet? Vědce nejdříve napadlo, že by bylo výhodné propojit počítače, aby mohly sdílet informace. Časem se funkce rozšířila i na elektronickou poštu a následovalo veřejné sdílení informací. 

Svodům virtuálního světa, který je nám k  dispozici 24 hodin denně, je občas těžké odolat. Závislost na online hrách je stejně vážná jako kterákoli jiná a v  momentě, kdy zjistíme, že hraní negativně zasahuje do našeho života, je na čase problém řešit. 

Spot ukazuje, jak online anonymní hlášky působí na lidi v realitě. Neměla by pravidla slušného chování platit stejně na internetu, jako ve skutečném životě?

Humorný spot glosuje to, jak nám mobily kradou pozornost: místo naslouchání vlastním dětem, řešíme i během společného stolování pracovní emaily.